Dennyho smečka

Tak mám konečně trochu času a musím vám napsat, jak jsme se skamarádili s novým členem smečky,

Panička za mnou přišla, bylo okolo půl třetí ráno, no to jsem měl zaříznuto ještě hodně hluboko a tak jsem malinko odlepil očko, co jako chce. S páníčkem měli nějak na spěch a panička mě pohladila a řekla mi „spinkej“. No kdyby mě nebudila, tak bych rád zařezával, fakt nechápu. Panička najednou zmizela a doma se neukázala dobrý 4 dny. Tak já měl v mističce stále nasypáno, pelíšek čistej, a tak jsem to neřešil. Jednoho dne jel páníček pryč a přijel i s paničkou. Nesli si takový koš a v něm cosi bylo. No pořádně mě nenechali do toho kouknout a hned šup domů a už tam něco rychtovali. Když mi představili, co to přivezli domů, nevěřil jsem svým očím. Další páníček. Sakra já kolikrát nevím, kde mi hlava stojí a další na rozkazování. Ach jo, mám to ale psí život.

Kdybyste je viděli, jak okolo toho mrňouse lítali a stále lítaj. Pořád to řve a smrdí a tak to chovaj a krměj a utíraj mu zadek. Si myslíte, že takovýhle lázeňky jsem měl taky? Ani náhodou. Mě vyhnali ven a buď si tam. Ono na rovinu, poslouchat ten řev, je fakt obdivuju.

To mě normálně udělali boudu a jako si mysleli, že tam budu chodit a snad i spát! A to jsem si řekl, táákhle na mě, to teda ne. A nejdu tam. Řeknu vám, jednou tam vlezu a spadne opona a budu tam muset bejt furt a s teplým flekem doma se budu moct rozloučit. A tak jsem rezignoval a on ten řev jde vydržet. Si normálně lehnu k postýlce a spím. Taky dělám děsně hodného a jako hlídám. To víte, že chrápu, ale vypadá to dobře a je to legální. Si páníci mysleli, že tomu mrněti snad ukousnu hlavu nebo co, jak se o to strachovali. To by mě zajímalo, jestli se takhle strachovali někdy o mě? No tak pořád dělám toho hodného, nesmím si to pohnojit. Tak mrně sem tam líznu, ono se na mě řehtá a je to, když jim to dělá radost.

Já si jenom říkám, co oni mu to pořád dělaj. Furt na něj něco rvou a ono to řve jak tur. Na jednu stranu se nedivím, taky se mě nelíbí, když mě oblíkaj. Co to ale povídám, chi chi, mě vlastně neoblíkaj a obojek si nechám dát dobrovolně a ještě si ho donesu. Jo, takhle hluboko jsem klesnul. No nic, zpět k tomu ubližování. Ono to řve a oni to ještě utěšujou. Myslíte si, že mě by utěšovali? Si nedovolim, ani kuňknout. To by mě asi rychle odstěhovali to tý boudy. A když jsem zpět u tý boudy, tak já vám něco řeknu. Já dělám, že jako nevím na co je. Oni mě na to vždycky skočej a vezmou mě domů. Ale si myslíte, že jsem taaak pitomej ne?

Tak když to mrně oblíknou, tak ho dají do káry a jede se s tím ven. A to mě berou taky. Nevím, teda proč to dělají, ale neřeším to. Hlavně, že jdeme na procházku. Takže jak vidím nastarovanou káru, tak už jsem vedle ní napáskovaný a čekám na vodítko a jde se na špacír.

Každej večer napustěj vanu a mrně do toho šoupnou. No ze začátku jsem koukal jako puk, že tohle snad nemyslej vážně. Mě napustěj vanu jenom na léto a to musí bejt sakra hic. A taky mám děsně vodu rád a šplíchám s ní, ale to nezabírá. Tak jenom ležím, dělám hodného pejska a závidím.