Dennyho smečka

Ráno jsem se probudil, jako každé jiné ráno a šel jsem probudit ty dvě mrtvolky, co leželi na posteli. Kouknul jsem na jednu stranu postele, tam se to ke mě otočilo zadkem, tak jsem postel oběhl a uviděl jsem rozlepený oko. No, hnedka jsem mu musel pomoct a pořádně ho olíznot. "No vida, že to šlo", hnedka se rozlepilo ještě druhý. Musel jsem se přivítat, jako že je hezkej novej den a já jsem rád, že je páníček vzhůru." Ale co s tou druhou mrtvolkou? Tu si nechám po pořádným žvanci" řekl jsem si. Šli jsme dolů, páníček se oblíkl a šup ven, vyprázdnit nádržky a už poslouchám  cinkání granulek do mojí misky, kterou mám hned vedle misky s vodou. Páníček, taky něco zakousl, vypadalo to jinak, ,ale nevím jestli to bylo lepší než co jsem měl já. "Huráááááá, jsem král !!!" Měl jsem to rychlejc snědený nežli páníček. "Ale kde je panička?" Aha, to byla asi ta mrtvolka na tý druhý straně postele. Takže jsem se šel na to podívat. Jdu nahoru a samozřejmě, ještě se to válí v posteli. No ale tak když nikdo nedá, tak jsem taky ještě zabořil na půl hodinky. Ale pak jsem si řekl dost a šel jí probudit. To ale nebylo žádný pomaloučku oblíznout jedno očko a pak druhý, ale hnedka pořádně přivítat. Má vstávat dřív, že jo. Panička si uděla kafíčko něco pojedla a začala zdobit něco cosi asi zeleného. Jsem si říkal, co z tohodle zase vyleze a na co to bude? Další krám do baráku. Panička udělala oběd, nebo aspoň se motala kolem plotny a šlo se jíst. Pořád byla puštěná ta bedna, kde frčeli pohádky. Po obědě se konečně vykýblovali a šli jsme se projít. No to bylo ono, trvá jim to, než je něco pořádnýho napadane. Tak jsem lítal, musim zkontrolovat každý stromeček a vše co je kolem. Taky na zemi je sníh a ten je príma. Dobu jsme se procházeli a taky jsme si hráli. Šli jsme se podívat ke kostelu, kde právě probíhala půlnoční, ale ve tři hodiny..............:o) Tak prej příští rok, že letos už to nestihneme. Tak jsme pomalu šli nazpátek, no pomalu, oni šli pomalu, kdyby to bylo na mě, tak jsem doma raz dva, ale to se táhli. Když jsme přišli domů, tak si ohřáli něco cosi jako medovinu, no vonělo to moc hezky a já jsem dostal do misky další nášup. Jééééééé na to jsem se těšil celej půl den. Pak jsme šli s paničkou nahoru a ona vzala papír a začala tam něco do něho motat. Já jsem jí samozřejmě chtěl pomoct, připadalo mi, že  má velký kusy papíru a tak jsem jí ho chtěl natrhat na měnší kousky, aby se jí to nemotalo, ale prej ne. Pak jsem jí nosil stuhu. Jak já se snažil, ale asi se jí to nelíbilo, to bylo pořád "nesmíš", "fuj", "nech to". Tak já nevím, pro dobrotu na žebrotu.

Pak jsme šli dolu a zase dělali večeři. Smažili kapra a dělali salát, u toho jsem jim asistovat nemusel a tak jsem si malinko zdřímnul. Oni si myslí, že když spím, tak spím a o ničem nevím, ale to se šeredně mýlí. Panička se šla převlíknout. Já nevim, pořád na sebe něco natahují a zase sundávají a to když jdou ven, tak se balí ještě víc než když jsou doma. Moc tomu nerozumím, já mám pořád to samé a do ničeho mě nebalí a nic nesundávají. Pak došla panička pro ty balíčky a dala to pod stromeček. Pustili koledy a zapálili adventní věnec. No nebylo to špatný když doma voněly ty perníčky, do toho se linul tón koled a v obyváku stál ozdobený stromeček a pod nim byla kupa balíčků.

Začínal jsem mít pořádný hlad a páníčkové asi taky, protože si to už roubovali na talíř, ale já jsem taky dostal do misky příděl. Dobře jsme se najedli a přesunuli jsme se do obýváku, kde stál rozsvícený krásný stromeček. Hurááááááá, šlo se na dárečky. Já jsem byl nedočkavý a tak jsem to všechno rozbalil. Nevím proč se s tím tak panička balila, teď to jde tak těžko rozbalit, ale mě to nevadilo, bavilo mě to trhat ten papír na kousky. Jéééééééééé dostal jsem obojek už pro velký pejsany, nový uzel a kuuuupu dobrot.

Po celým dni jsem toho měl až nad hlavu. Je těžký to všechno uhlídat a zkontrolovat. Každý si myslí, že je to jen tak, ale to pejska tak unaví, že si to ani neumíte představit. Takže dobrou noc a za rok, zase nashledanou.